O kousek pilnější

Tak už máme konec ledna, Kostnice je vzhůru nohama, protože začíná Fastnacht - skoro týdení karneval, plno hudby, alkoholu, dobrýho jídla a dalších radovánek. Moje očekávání jsou veliká a doufám, že skutečnost je ještě předčí. Uvidíme zítra. Hlavou se mi honí plno nápadů na kostýmy, budu se muset ještě poradit se svojí převlekovou polovičkou Haničkou, jaký kostým by měl náš oblíbený nejlepší poměr cena/výkon. Viděla bych to na obří afroparuku kterou jsem objevila v pondělí v obchoďáku za pouhých 14,90 E.... s klesajícím Eurem se hned nakupuje líp (sice to není moje oblíbená cena 1E, ale na Fastnacht jsem ochotná udělat výjimku). Nedávno se mi zdálo, že Euro nečekaně kleslo na 4 Kč a já jsem vyrazila vybrakovat Esprit :-).
Oblast svého působení jsem rozšířila i na Švýcarsko. Minulý pátek jsme vyrazily za Liborem Boučkem do Zürichu, ten byl tak hodnej a udělal si na nás čas tudíž jsme nemusely absolvovat nudnou prohlídku s Nicem, ale místo toho jsme si dali lahvinku lahodného Bordeaux na vyhlídce, zapily to cappucinem s amarettem ve studentské kavárně (za opravdu na Švýcarsko studentskou cenu 3E) a pokochaly se perlou moderní architektury právnickou knihovnou od Santiaga Calatravy.
Další destinací, kterou jsem obšťastnila svojí přítomností byl Davos. Trošku rychle zařízená, ale o to příjemnější lyžovačka s Jančou, celkem za 43 E, paráda. Jedinou vadou na kráse byly vleky. Na kotvě jsem nejela ani nepamatuju a jsem čím dál tím víc přesvědčená o tom, že kotva je slepá vývojová větev. To už je o i poma lepší....zlatá sedačka na Chopku. Na druhou strany sjezdovky krásně upravený, počasí dostačující, lidí málo...otlačený holeně, protože jsem fakt dřela, Jirka by ze mě měl radost :-). Bavilo mně to tolik, že jedu v sobotu zase, nalákal mně můj kamarád Benny, se kterým sdílím poslední lavici v kurzech Polštiny. Vypadá to opět na Davos, ale jinou část, kde jsou dokonce sedačky! Připadám si nedílnou součástí zlaté mládeže, ale obávám se, že přijde neradostné vystřízlivění v podobě zkoušek....to bude ale až po Fastnacht a lyžování.... :-)

Jak jsem líná

Dneska mám mimořádně znuděný den. Jako obvykle plný velkých předsevzetí a nic z toho. Původně jsem chtěla vstávat o půl deváté s tím, že se pěkně nasnídám a od 9 se vrhnu na studium. Když jsem o půl 12 zhasínala lampičku říkala jsem si, že mi přece 9 hodin spánku musí stačit.... vstávala jsem o půl 12. Pak jsem neprozřetelně šla do kuchyně, kde byl takovej bordel, že jsem se hecla a trošku to poklidila. Trvalo to půl hodiny. Po mně ovšem nastoupili čínští spolubydlící a uvedli kuchyň do ještě horšího stavu, než byla před mým úklidem. Mám je fakt ráda, ale za toto bych je zabila.
Odpoledne jsem se rozhodla dodělat neodevzdané domácí úkoly do polštiny a němčiny. Otevírala jsem jeden za druhým a zase je zavírala protože mi přišly moc složitý. Pak jsem se vrhla na mezináro. 3 strany mně vyčerpaly tak, že jsem si musela jít na půl hodiny lehnout ( hodina nakonec). A teď jsem si jako zástupnou činnost našla psaní blogu. Je to rozhodně to nejpřínosnější, co jsem dneska udělala (teda z mýho pohledu).
Takže výsledek dneška? Těstoviny s kečupem a sýrem (na nic složitějšího jsem neměla energii), 2 kafe, tabulka čokolády Milka, půl plechovky kukuřice a půl sáčku pikantních buráků. Banán navrch. Je mi blbě. Nevím jestli víc z toho co jsem splácala a nebo ze mně jak jsem líná. Zítra vstávám v 8. Budík si dám na druhou stranu pokoje abych musela vylézt z postele. A taky od zítra držím dietu. Howgh.

Novoroční

Slib z minule jsem nedodržela, ale pokusím se aspoň v roce 2008 být o kousíček pilnější. Hlavně bych Vám všem, komu jsem to nezvládla sdělit osobně, chtěla popřát hodně štěstí a zdraví v novém roce a aby nám všem všechno vycházelo tak, jak si přejeme.
Doma jsem byla 3 týdny, ale uteklo mi to jak voda, ani jsem se nenadála a najednou jsem stála ověšená jak vánoční stromek na autobusáku a utírala slzičky. Předtím jsem ale strávila skvělou "aktivní dovolenou" na Šumavě, tam zjistila, že šplhat se jak trubka do kopce mi pořád přináší radost, zvlášť koukat na inverzi z druhé strany než obvykle, taky jsem zjistila, že na běžky mám asi ještě čas a radši zůstanu u sjezdovek a nebo že při hraní hokeje dost podstatně překáží 6. krasobruslařský zoubek na mých bruslích. Taky jsem ponevštěvovala celou rodinku, přibrala 2 kilečka, párkrát se opila a snažila stihnout všechno, což se mi samozřejmě nepodařilo.
V Konstanz je všechno při starém, akorát jsme všichni oplácanější, kruhy pod očima z vánočních večírků nám už zmizely a pomalu si zase zvykáme. Pomalu se blíží zkoušky tak zjišťuju, že jsem sice byla pilná v kopírování učebnic, ale ještě jsem nepřečetla ani řádek.....nu což, koupím sadu zvýrazňovačů a vrhnu se na tech 15 cm papírů, který právě leží na levé straně stolu. Držte mi place!
Málem jsem zapomněla! Máme novou sprchu, která se dá utáhnout že nekape a tryská z celé hlavice, ne jen po obvodu jak ta dřívější!!! Plíseň na stropě v koupeně je pořád stejná :-)