Na začátku února se jindy upravená, klidná a možná i trošku nudná Kostnice proměnila v, pro mně naprosto šokující, změť masek, alkoholu, pobíhání a pokřikování. Když jsem někdy dřív slyšela o Fasnacht, představovala jsem si pár lidí v maskách jak někde jdou po ulici, zhruba tak, jak bývá u nás ve zprávách, že někde na vesnici byl Masopust, ale v trošku větším rozsahu. Opravdu moje představa byla zcela mimo mísu.....ale popořadě.
Prvním náznakem, že se bude dít něco velkého bylo odpadnutí veškeré výuky ve čtvrtek a pátek. Všichni pořád mluvili o tom, že školu obsadí Narren neboli blázni. Nedalo mi to a tak jsem se nakonec rozhodla, že si pořídím nějaký kostým. Skončilo to u červené paruky s růžkama, Hanička si pořídila dlouhovlasou černou, Honzík mordou a zbytek si vystačil se svým hárem.
Ve čtvrtek ráno mi volala nějaká Červená karkulka, jindy Deniska, že musíme jít do města, že co se tam děje prostě musíme vidět.
Tak jsme se vypravily. Červená karkulka byla úchvatná, ale ještě víc vlk, který ji zajal. Zaujala mně i Sněhurka, v civilu dvoumertovej chlap jak hora no a vlastně všichni. Kdo nezažil neuvěří. Najít člověka bez masky bylo skoro nemožný, všude hudba, víno, pouliční představení, plná Marktstätte opilých a některých už poblinkaných puberťáků, střepy na zemi a úsměvy od ucha k uchu.Po menším popoledním odpočinku (protože jsme se lehce dopo posilnily slivovičkou pana Nimrichtera) jsme se nadlábli výbornýho guláše, který uvařily Alča s Jančou, trošku popili a vyrazili do města. Dopoledne proti večeru slabej odvar...podtrženo a shrnuto: kousek uražené jedničky (a už mi netvrďte, že to není vidět když já to vidím!!!), neuvěřitelá party v Café Dom (díky Martine za pití a vstup grátis), ranní potácení se s bolavýma nohama a tak 3 promile domů a navrch k tomu úsměv sexy cigánky a Barči, která asi chtěla opakovat svoje trauma z dětství, kdy nikdo nepoznal za co je přestrojená...přepočítala se, po pár lahvích jsme odhalili, že letos byla za krásnou zahrádku v Německém pohraničí. I s trpaslíkem. Hooooo Narroooooooo! Příští rok si tuto taškařici ujít rozhodně nenechám.
